Život před rakovinou

Občas mne, asi jako každého, pobolívala záda, za krkem, ale jak to naše moderní doba řeší, tak si dáme jeden Brufen a ono to povolí. To byl i můj případ a tak cca do 36 let svého věku jsem na podobné projevy a náznaky vlastního těla reagoval i já.

A vždycky ten Ibuprofen pomohl a vždycky se to do druhého dne nějak uklidnilo. (AHA TADY JSEM UŽ MĚL TEN SIGNÁL CHÁPAT) Okolní svět byl ale vždy silnější než „slova" mého těla. Vždy jsem se věnoval hlavně práci, která se stala tím hlavním, co jsem dělal a na co jsem většinu času myslel. Občas nějaká ta chřipka, ale hodně hodně angíny a záněty nosohltanu. Ale opět člověk je přeci „chlapík" a na tělo máme léky, tak jsem po předcích použil zaručenou metodu a udělal jsem si Propolis a při první následující bolesti v krku vzal špejli, vatičku, namočil a pořádně chlapsky všechny čepy setřel. A skutečně to zafungovalo a musím říci, že snad jen ještě jeden zánět nosohltanu, či angína mne potkali a pak už na roky nic a nic. POZOR však, byl to „domáci" Propolis. Ten kupovaný ve spreji je jen neškodná vodička. Bohužel nemohu poradit kolik jsem na váhu nechal té včelí blahodárné látky rozpouštět v čistém lihu, tak jen asi jak si vzpomínám, že v lahvičce na dně plavalo tak 1 ku 3 až 1 ku 5 propolisu a lihu.

 

(jen tak na okraj odbočím - je 23.33 a od 17.00 mne krom manželky nikdo nenavštívil=6,5hodiny. Co by asi řekla sestra když bych tu ležel vytuhnutý svému nadřízenému lékaři? Jistě by se dušovala, že ještě před 30-ti minutami zde byla. Třeba tahle sestra ještě nechápe, že můj podivný tlak 170/110 by si jistě nějakou kontrolu po pár hodinách zasloužil.....včera mne například jiná zodpovědná sestra kontrolovala každou hodinu. (Při mé předposlední hospitalizaci reagovala tatáž sestra v noci jen na lehký hluk v mém pokoji a hnedka přiběhla ve 3 ráno......špičková ošetřovatelka... ležím na interně nemocnice Písek))

 

Tedy zpět - kromě těch angín si ještě vzpomínám na alergické projevy na trávu a zvláště pak na kopřivy. Dostat se v létě do kvetoucích kopřiv, tak to pro mne znamenalo téměř smrt ukýcháním. Teče z nosu, z očí, a kýchá se a kýchá se až to člověka skoro úplně vysílí. (....á už tu byla jedna sestřička 23.55) Teď bych málem zapomněl ještě uvést, že jsem měl odjakživa problémy s hypertenzí, ale to jen se spodním tlakem který se pohyboval kolem 90-ti.

Takže shrnu-li svoje před rakovinové obtíže/nemoci

 

  • občasné bolesti v různých místech páteře
  • občasné chřipky, záněty nosohltanu, angíny
  • alergie na trávy (od puberty k dnešku)
  • vysoký krevní tlak (vždy kolem (140-160)/(90-100)

Profese a převládající práce

 

  • po střední a vysoké škole (obor strojírenství) jsem se začal věnovat počítačům (vývoji a aplikování software)
  • většina času, který jsem byl v práci se odehrávala na židličce a s obrazovkou před obličejem
  • celkové to trvalo cca 18 roků (také všemožné bolesti jsem přisuzoval právě onomu sedavému zaměstnání)
  • a co důležité-moje práce netrvala nikdy 8,5 hodiny denně, ale vždy tak kolem 10-ti hodin čistého času na židličce

 Zlozvyky

 

  • byl jsem silným kuřákem. Kouřil jsem 12 roků mezi 20-40ti cigaretami denně. Samozřejmě, že jsem pracoval v tom zakouřeném prostředí. ALE kouření jsem nechal (na základě vlastní vůle – rád někomu pomohu svým příkladem, zavolejte mi) a to už cca 5 roků před problémy s rakovinou
  • celkově málo pohybu. Po příchodu z práce jsem unavený padnul do postele a musel jsem se tak hodinku probírat a podřimovat, než jsem se probral. Tělo bylo vyčerpané tím jednostranným zatížením. Do práce jsem chodil pěšky a tak jsem denně ušel tak cca 4 kilometry, ale i tak si myslím, že to bylo málo pohybu.
  • pil jsem a dodnes piji kávu, i když nevím jestli to je zlozvyk? Tak 2 kávy denně. V průběhu léčby rakoviny chemoterapií mi chuť na kávu vůbec nepřišla a tak jsem měl cca 2-3 roky pauzu.
  • jeden z velkých zlozvyků je mentální/povahový a budu na něm pracovat ještě dál a dál, abych ho zvládnul. Byl jsem asi posedlý prací a pocitem, že musím všechny kolegy předběhnout, předstihnout, být prostě nejlepší. Když se k tomu přičte jakési vnitřní přesvědčení, že dělám vždy vše dobře a všichni se mi mají podřídit, tak z toho vychází vcelku vnitřně rozbouřená povaha. No a jelikož jsem navenek chtěl působit „vlivně“ na svoje okolí, bylo potřeba svoje emoce udusit v sobě samém. Rodina mi v tomto směru na klidu nedodávala, spíše naopak. Tedy si myslím, že jeden ze „zlozvyků“ byla moje touha po kariéře úspěšného počítačového specialisty a nemožnost (možná moje neschopnost) najít si k lidem otevřenou přátelskou cestu


Dobré zvyky


po pravdě neznám žádný dobrý zvyk, který bych nějak pravidelně provozoval. Dobré bylo to, že jsem dělal práci, která mne moc bavila, dobré bylo to, že jsem uměl a umím plánovat a představovat si jak svojí budoucnost, tak budoucnost se svojí rodinou. Ale něco jako pravidelný sport, nebo pravidelná dávka vitamínů přírodní povahy, to jsem nikdy nedbal. Takže dobré zvyky jsou u mne na nule.

Komentáře  

 
0 # pozdrav spolupracovníko viKamil Vacín 2011-05-30 19:20
Ahoj Honzo, Úplně náhodou jsem objevil tyto řádky od Tebe.Vlastně vedu velmi podobný život.Také jen programzy, občas nějaká muzika a zase programy. Můj táta ve svém případě tomu říkal \SPMP\"" - system pyžamo, montérky, pyžamo. Já mám \""SPKP\"" - systém pyžamo, klávesnice, pyžamo. Pohyb také veškerý žádný, jen občas jdu se psem. Budu se muset nad sebou zamyslet. Zatím to jde, nic mě tak nějak není.. Letos mi bude 59 let. Já si myslím, že je to hodně v genech. Můj děda žil v pohodě do 91 let, táta do 89. Kouřím již 18 let dýmku, ta se nešlukuje, bez ní bych byl v případě, že program nechodí vyřízený. Chtě l bych Ti moc poděkovat za vše, co jsem od Tebe ve FoxPro pochytil, živí mě to od Tvého odchodu dodnes... měj se fajn Kamil Vacín P.S. odk az na naší stránku, poslechni si jen tak pro radost.Kdybys chtěl MP3, napiš, pošlu Ti je leteckou poštou. bandzone.cz/bluestars69"
Odpovědět
 
 
0 # Krásná vzpomínka na spolupracovníkahonza 2011-05-31 22:48
Milý Kamile, moc Ti děkuji za velmi velmi hřejivý pozdrav, který ve mne probudil vzpomínky na těch pár let společné práce. Musím říct, že etapa v CAGIVA byla pro mne jedna z těch pracovně nejkrásnějších :-) Dodnes Tě vidím živě přicházet k nám na počítač, dodnes Tě vidím jak \žmouláš dýmku\"", dodnes nezapomenu, jak jsi byl s námi v práci přes noc, když jsme připravovali inventuru, dodnes Tě slyším vyprávět o svém otci, dodnes si pamatuji kinologickou zkušenost s Tvým dobrmanem. Dodnes a opravdu s lehkou slzou v oku vzpomínám na naše společně prožité \""staré dobré časy\"". Já děkuji Tobě, jak za ta léta spolupráce, tak nyní za naprosto neočekávaný vzkaz. Co se týká zdraví, již jsem také pochopil, že je to hodně hodně v genech, proto Ti ze srdce přeji (jako jednomu z nejpoctivějších kolegů pracantů) a i snad jako alespoň trochu svému příteli - ať jsou Tvoje buňky stejně odolné jako u Tvého děda a tatky!!! :-) S úctou a radostí, za možnost zavzpomínat Tě ze srdce zdraví Honza Nachtigal PS: na hudbu se \""podívám\"" a určitě si poslechnu - děkuji"
Odpovědět
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Webhosting pro OSUDY.CZ poskytuje zdarma od roku 2005 společnost IGNUM, s.r.o.