HODINA STRACHU

Hodina strachu

ač jsem již několik let nevložil žádný nový příspěvek ke svému příběhu a ani dnes se to tak nemělo původně stát, přesto se to stalo, že otevírám textový editor a začínám ťukat, abych se snad alespoň do zítřka, nebo třeba do pátku v písmenkách vydýchal a vypsal z dnešního ranního šoku...

 

Samo sebou čtu všechny příspěvky našich dopisovatelů na osudy.cz, samo s sebou velmi intenzivně sleduji všechny rozhovory v našem diskusním fóru, k tomu všemu se snažím vylepšovat funkce našich webových stránek (jde mi to opravdu bez pomoci kohokoli na stará programátorská kolena dosti ztuha) také se snažím napravit si život ve svém/jeho příjímání a také bohužel občas podlehnu nějaké větší, či menší zdravotní komplikaci a samo s sebou je moje první otázka v hlavě: „může to souviset s tou mrchou?"...

Nějak se mi sešlo od nového roku:

  • velmi silná chřipka, která mne uložila do postele na poctivých 14 dnů a
  • pak dalších 14 dnů jsem nabíral sílu, ale asi tak
  • za týden se mi objevila rychle nastupující bolest (cca během 10-ti hodin jsem byl rozhodnutý jet na pohotovost) vlevo od pupíku směrem k tříslu

 

 

 

Bolest byla podivná a po rakovině lymfatických cest hnedka prosahávám třísla. Také jsem hledal kýlu, ale nic jsem nehmatal. Na pohotovosti si mne po sonu/ultrazvuku (ono toho moc neukáže co se břicha týká) chtěli nechat ležet v nemocnici, že mi hrozí eventuální protržení tlustého střeva. Po pravdě v nemocnici, kde jsem si proležel několik měsíců a s vědomím, že jde hlavně o klid na lůžku a pobírání antibiotik, se mi zůstat nechtělo. K velkému nejprve údivu mladého lékaře na ambulantní pohotovosti (který si na přesvědčování pozval i sloužícího primáře oddělení) a následnému jeho pak chlapeckému výroku netaktního medika „no mně do Vašeho zdraví nic není, je to Vaše tělo" jsem podepsal revers a hurá domů na kutě. Antibiotika mohu baštit doma a pohodu na lůžku tu mám také. Vím, že to byl ale přeci jenom trochu risk a i kousek vlastní nezodpovědnosti. Naštěstí se však bolest začala do tří dnů ohraničovat. Ale můj praktický lékař mne hlava nehlava přesto poslal na vyšetření tlustého střeva. Prý se to má udělat především v době, kdy mám tu bolest, pak by se už nic nenašlo. (Hledal jsem si totiž předtím výmluvu, jak ten konečníkový zážitek oddálit Smile)

Kolonoskopie naštěstí nic neobjevila. To „na štěstí" ale jak mi všichni dobře víme je velmi relativní. „Na štěstí" v tomto případě znamená, že tlusté střevo je v pořádku. Odkud ale pochází ta bolest a proč se tu vzala??? Kýla to také není, tak co tam mám??? Honilo se mi to hlavou ale vlastně nakonec „jen" asi tak 10 dnů, než jsem dobral antibiotika, která onu záhadu vyřešila.

 

Jako řádný pacient se svým průběhem onemocnění jsem zasílán každým rokem na specializované vyšetření na Homolku do PET Centra (PET=pozitronová emisní tomografie) a právě krátce po zvládnutí chřipky a následné bolesti v podbřišku jsem na toto vyšetření jel. Dnes v úterý 7. dubna 2009 to bylo přesně 14 dnů od vyšetření. Onen PET najde kdejaký malinký shluk té potvory ať už je ta mrcha, kde chce, a ať už nás něco bolí nebo ji vůbec nevnímáme. Já byl na PETu již po jedenácté - ano myslím si, že patřím mezi rekordmany Wink

Jsem ale zbabělec. Když se provede scan těla, z pravidla do týdne odborníci z PET Centra odešlou jimi přečtené výsledky objednávajícímu lékaři. Pak by si člověk (tedy já pacient) měl zavolat svému lékaři a zeptat se na výsledek. A toho já se nějak nevím, jestli bojím, ale prostě se mi to safra safra moc nechce volat si pro zprávu. (O mne se stará super úžasný lékař doktor Vítek z ÚHKT a když jsem mu již minule říkal, že se mi volat nechtělo, tak mněl trefnou odpověď: „na špatné zprávy je času dost".) I doma manželce říkám, když mi to v hlavě začne spínat, že:".. tak asi dneska to sepsali, nebo to už poslali, tak to tak zítra nebo po zítří bude u mého doktora, ... no a kdyby to bylo špatné, tak si ještě jeden dva dny a pak bude konzílium a pak by se mohli ozvat, ale když se mi neozvou do 3 týdnů, tak je všechno v pořádku". Pak se začnu zabývat otázkou, že třeba měl můj lékař dovolenou a že obálku třeba ještě neotevřeli. A dnes jsem si uvědomil, že na můj poslední PET mne objednávala zastupující lékařka z ÚHKT, čímž se mi v hlavě opět vytvořila nová úvahová smyčka o třeba „zbloudilém výsledku vyšetření" - což je nepravděpodobné. No ale prostě v hlavě mi to cvrká jak to zná každý, kdo něco takového prožil. Není to panika, ale je to důstojný respekt k očekávání příští situace. Jak jemně větřící svišť ve vánku na louce v očekávání vjemů, které mohou ovlivnit příští vteřiny. Po víkendu se u mne opět začala objevovat bolest na onom místě v břiše a já si tak říkám, že ty jarní práce už budu muset zvolnit. (... je to ale motor do života, když vidíte, jak se ta semínka zvedají z hlíny, jak proměňují pustou tmavou půdu bez pohybu v cosi živé, co se dere na svět, zvedá se to, vytváří lístky a je to svěží plné zelené jasné čisté barvy....) Bohužel se ta mrška bolest jaksi nehýbe „sem" ani „tam" a mrška jedna, prostě tam je. Po mých 22 chemoterpiích (například týdenní chemoterapii před transplantací počítám jako 1, tedy jako jednu z 22) je tělo při svém věku (43) dosti rozharašené a asi je trochu „háklivka". 

 

A DNES MI VOLALI - když jsem po probuzení zapnul telefon, tak jsem měl jakési nahrávky v hlasové schránce. Změnil jsem operátora, takže mi nechodí výpis o čísle, které mi volalo, ale mám zde jen nahrávku z onoho záznamníku. Ta volání byla celkem 3. Vyslechl jsem si pozorně každou z nahrávek, protože jsem ale neslyšel žádný hlas do telefonu, poslouchal jsem zvuky prostředí. Bylo to jasné „Alenko, nech to tam, já to potom odnesu" zaznělo v mobilu. Byl to ženský hlas. Pak nějaké cinknutí. „Takhle přesně cinkají nějaké zdravotnické zkumavky" jsem si hnedka vybavil a stahovalo se mi v těle i mysli všechno. Další nahrávka opět bez hlasu volajícího, ale o to s přesnějším zvukem prostředí vydávala jasný důkaz, že se jedná o prostředí někde v čekárně nějaké nemocnice. Začala tak moje opravdová „hodina strachu". Hned jsem v hlavě začal spřádat svůj život od poslední transplantace, hned jsem více ucítil onu bolest v podbřišku, hned se mi rozbušilo srdce, stáhlo hrdlo a byl jsem v napětí. „Co bude teď?" „Co dál?" „Kde jsem udělal do prkýnka chybu?" „To mne zase moje starosti dostaly do problému?" „To jsem zase nezvládl ten druhý život a novou šanci?" „Už šanci nedostanu?" „Je to jenom výstraha, nebo to je již naposled?"  Trvalo to pár minut, ale bylo to tady a bylo to tady zase jako dřív. Všechny nepříjemnosti, které nám ničí psychiku a tím i zdravé tělo, všechno i myšlenka na moje nové teprve 4 měsíce trvající manželství. Myšlenka na to, že si tahle ženská už nezaslouží, jako ta první, aby se starala o chcípáka. Že jsem chtěl žít znovu, konečně mám partenrku, která mne pomáhá a neničí, konečně semnou začaly i když s obtížema komunikovat obě děti z prvního manželství, konečně jsem se přehoupnul i přes další problémy, které (nechť laskavý čtenář promine) nemohu zvěřejňovat. Najednou, když už bych trochu přeci jenom mohl jít svou cestou (smysl je jen v pomoci jiným (tak jak to mohu, tak to dělám těma počítačema) jiné smyslu nemá) dostávám STOP!?  Proč? Tfuj, jdu si udělat kafe a sednu si na balkón...

Najednou mi zvoní mobil. Šlehnu po něm pohledem, ale je to Danča, manželka. „Uf" tak si odfrknu, „není to nemocnice ÚHKT"... ALE oni mi zavolají určitě, když tolikrát už dnes (asi oni volali). Dušička byla malá, ale mohl jsem se alespoň vypovídat. Danča ale měla nejen rozum, ale pro mne náboj, bych našel sílu a zavolal jsem sám na ÚHKT. Tak jsem jí to slíbil a že ji hnedka zavolám do práce zpět. Nevím, jak kdo z onkologických pacientů má štěstí na lékaře? Já to štěstí měl a našel jsem mezi těmi co používají titul MUDr ještě Ty, kterým se Bohužel onen titul „slušný, poctivý, vnímavý, vlídný, moudrý, vstřícný...atd" před ani za jméno nepíše. Jsou to OPRAVDOVÍ LÉKAŘI, téměř jako z pohádky, kteří Vám třeba jako doktor Vítek z ÚHKT dají hnedka při první návštěvě číslo svého mobilního telefonu. TAK JSEM DNESKA ZAVOLAL PŘÍMO a bez servítků s přímou otázkou, zda došly výsledky a jaké jsou a zda mi dnes z ÚHKT nevolali? Odpověď: „NEVOLALI". Úúúúúúúúúúúúffffff, tak mi dneska Nevolali, to je dobře. Ale pan doktor říkal, že se ještě ke zprávě nedostal. „A brouk v hlavě zůstává". Uvědomil jsem si, že mne objednávala zastupující lékařka, tudíž výsledek mohl přijít k ní. I ona může mít dovolenou atd atp.... ALE DNES ŽIJU!!!!! Huráááááá Smile

Hnedka jsem to volal manželce a břímě těžkých myšlenek spadlo, alespoň pro dnešek. Alespoň dnes „Jsem ještě v remisi" jak lehce názvem navazuji na jedno z našich diskusních témat na fóru na osudy.cz .... (... a kdo to vlastně  dneska volal? Byla to moje matka. Špatně slyší a tak si nevšimla, že mám hlasovou schránku a nahrávala jen zvuky prostředí. A bylo to skutečně prostředí z nemocnice, neb krom jiných těžkých nemocí (nádor na ledvině, srdce) má také cukrovku a dnes byla na odběru krve..... )

 

Co dodat závěrem? Ráno zítra zase zapnu telefon, zase si před tím budu říkat „proč a z čeho mám tu bolest v břiše?", pak určitě pojedu za svým praktickým lékařem (kterému jsem dnes již psal mailík - a on mi odpověděl, abych se raději zastavil) a budu dál v tom napětí, které pokud uplyne pár týdnů přejde do klidu, „KDYŽ MI NEZAVOLAJÍ...."

 

Tak mi nevolejte!

Ještě není můj čas, ještě musím žít !!!!

 


 Honza

Komentáře  

 
0 # Bez dechuJana D 2009-04-09 13:48
Při četbě Vašeho příspěvku jsem ani nedýchala. Tak jsem se vžila do Vašich pocitů. Také odkládám volání k lékařce až do nejzazší chvíle.Je mi střídavě horko a zima, chvílemi na zvracení. Moc Vám držím palce, aby Vám to vždycky takhle dobře dopadlo. Srdečně zdravím Jana D
Odpovědět
 
 
0 # Honza 2009-04-10 11:42
Moc děkuji za \držení palečků\"" !!! Dodnes (3 dny po mém příspěvku a \""hodině napětí\"") se nikdo neozval, tak si budu užívat Velikonočního sluníčka a zase pár dnů v poklidu. Krásné dny a pevné zdraví i Vám moc přeje Honza"
Odpovědět
 
 
0 # PalečkyBohdana 2009-04-10 21:32
Chtěla bych Vám poděkovat za práci,kterou tu děláte pro jiné,popřát krásné velikonoční svátky a říct,že Vám též držím palečky do budoucna.Věřím, že do dlouhého budoucna-beze strachu z telefonu.Děkuji velmi i za otištěnou básničku-můj způsob držení palečků Hance...
Odpovědět
 
 
0 # StrachHanina 2009-04-10 22:44
Děláte si dopředu spoustu stresu, to je moc špatně. Řešte to hned jak to jde. U nás na onku to tedy taky funguje tak, že když do týdne nezavolají, je to v pohodě. Vzhledem k 5.500-ti pacientkám by tam byli jak na ústředně. Pochopila jsem to a respektuju to. Kdyby nebylo vše v pořádku věřte, že to už dávno dopředu budete vědět. Tělo vám to řekne. Takže ho poslouchejte a věřte mu.S těma relabujícíma, co jsem se potkala mi to taky vždycky potvrdili a potvrdím vám to i já osobně.Hlavně naslouchejte a netrapte se strachem, ten je nejhorší rádce! Bude vše v pohodě. Hezké Velikonoce.
Odpovědět
 
 
0 # věřím v heppyKoutská 2009-04-11 20:33
Tak jsem se při čtení Vaší první věty z hluboka nadýchla a věřte mi, nebo ne, vydýchla jsem až se slovem posledním. Jak jsem to četla dlouho? Kolik vteřin? Kolik minut? Nevím. Zhltla jsem to. Znám Vás a nepřestávám se divit, kolik elánu, i když plusové a mínusové dny se nevyhnou nikomu, máte. Nebudu Vám volat, i kdyby se mi zrovna teď strašně moc chtělo. Ta bolest nic nebude, nesmí, přejde. Žádné marodění! Kdo by nám tak asi jiný režíroval OSUDY?
Odpovědět
 
 
0 # strachDraha 2009-04-14 16:13
I já vím, co to je boj se strachem. Já tu mrchu mám v plicích a v játrech a moje léčba je paliativní. Jako optimista však věřím v zázrak. A raduju se z každého dne, kdy mi není blbě. Kvůli té mrše jsem už přišla o nohu, ale vzdávat se nemíním.Dneska jsem byla na kontole (UZ, Rtg), zítra se dovím výsledky. Už mám za sebou devět chemošek - zítra mám mít desátou. Celkem dobře se cítím. Honzo (a všichni ostatní), držte se.
Odpovědět
 
 
0 # Honza 2009-04-15 10:30
Moc Vám všem děkuji za názory a za podporu. Dodnes z nemocnice nevolali :-) Velikonoce byly pohodové (šetřil jsem se) i s prvním opékáním buřtíků s dvěma pivky u ohýnku, návštěvou kamaráda ze školy a tak zase \hurá do života!!! :-)\"" zdraví Honza"
Odpovědět
 
 
0 # kontrolaDraha 2009-04-15 11:35
Tak na játrech proces zastaven, plicní nález menší. Kontrola za dva měsíce. Jak já bych si dala pivo!!! :-)))
Odpovědět
 
 
0 # Honza 2009-04-15 12:32
Gratuluju a dejte si chlazený nealko :-) A JEN TAK DÁL K UZAVŘENÍ NÁLEZU!!!
Odpovědět
 
 
0 # Hanina 2009-04-17 16:25
Já jsem dneska taky měla volat pro výsledky, ale nějak jim to ještě nenaběhlo do sítě a tak budu volat až v úterý. Kdyby tak věděli, jak už to chci vědět, tak by se snad víc snažili.Takhle mám o pár dní víc tu naději, že to je aspoň trochu dobrý.No a vám už volat nebudou, určitě je to OK:)Na to pivko se taky těším, ale momentálně při trošičce alkoholu moje játra stagnují a tak je lepší stav bez bolestí.
Odpovědět
 
 
0 # sladkovimf 2009-04-21 19:56
Honzo, jste mimořádnej, mám doma taky šílený trápení, ale nejsem schopna zatím o tom psát. Jezdíme s mužem do Brna, protože na naší onko. by byl dávno mrtvý a pořád tomu všemu odmítám uvěřit. Ještě, že jsou lidé jako vy, víte, že tím držíte spoustu lidí nad vodou?. Bude to dobrý, protože my Vás potřebujeme. Jsme taky z jihu Čech.
Odpovědět
 
 
0 # Honza 2009-04-23 09:29
Děkuji za podporu, nikdo se neozval, tak jdu zase žít v klidu do další kontroly. Je hodně pravdy na tom, jak to zde píší mnozí přispěvatelé, že když se člověk cítí celkově v pohodě, tak jsou všechny texty negativní a tělo je opravdu v pořádku. S Vaší poznámkou k \okresní kvalitě\"" velmi moc souhlasím. Když je to \""okresní kvalita\"" v jiném oboru, nevadí mi to, ale bohužel v péči o člověka a jeho zdraví mne to moc mrzí. Ještě jednou děkuji a držím palce! \""Ať se svině lekne!!!\"" Zdraví Honza"
Odpovědět
 
 
0 # sílaBožena 2009-05-07 00:02
Honzíku jste naše sluníčko,doufám ,že výsledky PETU jsou dobé.Já chodím nyní už jen na CT/nevěřím mu/jak říkátePET je zázrak.A tak žiji co se dá.Před týdnem jsem se vrátila z Fr.Lázní kde jsem potkala úžasné lidi moc a moc pomáhají.Ať se snažím být velkým bojovníkem stále ten červík vrta,potvora nechce přestat!Mám stále potíže se sliznicí v ústech,málo slin a neustále slanou chut a sucho v ústech,nikdo není shopen mi poradit co stím.Tak-že se na tu nemoc nedá zapomenout ani nachvilku.Byla bych ráda kdyby mi někdo poradil co dělat.Můj onkolog, po chemoterapii již nemá moc zájem a chová se jinak než na začátku.Tak mám pocit,že jeden kus je odléčen a hurá za jiným.Ale já se nedám!!!Přeji krásné jaro a dny plné radosti PS:nedáme se
Odpovědět
 
 
0 # prosbamargotka 2009-06-10 19:54
Dobrý den přeji vám do dalších dnu hodně sluníčka a jen to nej nej.Mám na Vás dotaz.Vaše dárkyně se shodovala v kolika bodech.Já mám dárce 7/10 Děkuji
Odpovědět
 
 
0 # Mila 2009-06-11 16:54
p.Boženo,mamink a na problémy se sliznici používala GELCLEAR.Je to novinka,předepí še to pouze onkolog a doplatek je celkem vysoký 500 kč.Jinak přeji všem hodně,hodně zdraví.Mila
Odpovědět
 
 
0 # odpověďHonza 2009-06-12 11:11
Dobrý den, měl jsem 10/10. Při rozhovoru s lékařem mi bylo popsáno, že 10/10, 9/10, 8/10 je jakýsi standard. kdy se nepředpokládá téměř žádná \ eakce štěpu proti hostiteli´\""-t j. odborný název. Dárece 7/10 je již (podle mého názoru) hraniční záležitost, kde bych se domníval, že bude nutné intenzivnější sledování po transplantaci, případně trvalá medikace imunosupresivy. Držím palce!!! Honza"
Odpovědět
 
 
0 # margotka 2009-06-12 22:12
Dobrý den.Děkuji za rychlou odpověd a držím také palečky jste strašně laskaví
Odpovědět
 
 
0 # PET/CTE1SV1 2012-07-20 16:09
Dobrý den, souhlasím s panem Janem, PET je opravdu zázrak, musím přiznat, že je mi ctí na tomto pracovišti pracovat. Osobně jsem se tedy s panem Janem setkala, možná i s vámi dalšími. Jen co bude trochu času, i já vám napíšu životní příběh mého syna, kterého tahle mrcha chytla za rukáv ve 4 letech, Dnes je z něho 20ti letý kluk a já jsem ta nejšťastnější máma na světě. Takže všem, kteří bojujete , bojujte!!!!! Možná se potkáme na PETu. Zdraví a sílu vám dodává Eva
Odpovědět
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Webhosting pro OSUDY.CZ poskytuje zdarma od roku 2005 společnost IGNUM, s.r.o.