Příběh mého partnera

Je to příběh mého partnera.

Loni mu zjistili adenokarcinom jícnu a žaludku.  

Kdo to zažil, ví že je to rána nejen pro  pacienta, ale i pro  nejbližší. Nejhorší na tom všem je to,  že Vám nikdo nepodá podrobné informace.  Pokud se sami neptáte  a nepídíte, tak Vám doktoři řeknou jen to nejnutnější. Můj partner Zdeněk patří k těm lidem, co se radši moc neptají,  protože ani neví na co všechno by se měl zeptat. Lékaři si asi myslí, že rakovina je natolik známá  nemoc, že už o ní  každý ví všechno.

Mám dojem, že pacienti jsou pro ně pouze  statistická čísla, kolik procent pacientů přežije kolik let a nakolik byl jejich pokus o prodloužení života úspěšný. Radši ani nebudu vzpomínat, jak dlouho  trvalo, co chodil k doktorovi,  že mu není dobře, než mu zjistili rakovinu.

Před  operací  mu museli dát několik transfůzí, aby se mu upravil krevní obraz. Ale dle jeho pana doktora byl v pořádku a dokonce mu dal potvrzení,  že  může pracovat jako šofér zahraniční dopravy. V květnu 2004 prodělal v FO Olomouc  operaci, kdy mu  sebrali jícen a větší část žaludku. Ze zbytku žaludku mu vytvořili nový jícen. Před operací mu navrhovali chemoterapii, ale tu  Zdeněk odmítl s tím, že pokud nádor jde odstranit, ať se odstraní ihned. Po operaci nám pan doktor oznámil, že odstranil  všechny viditelné nádorky, že tam toho bylo dost  mnoho, ale  že za mikroskopické částečky samozřejmě neručí. Úmrtnost  pacientů po  takovém zákroku je prý dost velká, 5ti let po operaci se dožívá tak 10% pacientů. Ale nikdo mu již nedoporučil  preventivní ozářky, pouze si ho zvou co 4  měsíce na kontroly, kde nu vezmou krev na onkomarkry.

Již v lednu si stěžoval, že kašle. 30 května 2005 na kontrole mu řekli ať si příště donese RTG plic a sono jater. Prý kdyby vyšly špatně onkomarkry, tak si ho prý pozvou. Většinou jsem po 14-ti dnech do Olomouce volala, jestli je krev v pořádku, ale po zkušenostech s jejich „ochotou“ mi výsledky sdělit, jsem to po kontrole vzdala a věřila, že si pozvou. Jenže v červnu se problémy s kašlem Zdenkovi zhoršovaly tak, že trpěl dušností a nemohl popadnout dech. To ho pak jeho obvoďák poslal na plicní na RTG, ten byl v pořádku, takže ho poslali na bronchoskopii a poté okamžitě do Olomouce na plicní, že mu musí zavést do průdušky trubičku, která mu roztáhne průdušku, že tam něco má.(ono už věděli co).Přitom mu vzali vzorek na patologii.V FO v Olomouci mu po týdenním vyšetření zavedli průduškovou endoprotézu. V ten den jsem se já informovala na plicním odd. ve Val.Meziříčí na výsledek z patologie - diagnóza -spinocelulární karcinom v průdušce.V FO Olomouc mi na plicním odd., kde Zdeněk ležel, bylo sděleno (ale jen proto, že jsem se ptala) že prognóza je špatná, že je to neoperovatelné a chemoterapií a ozářkami nevyléčitelné. Chemoterapie a ozářky vedou pouze k tomu, aby pacientovi prodloužili život - o pár týdnů.
Pacient to prozatím neví a oni mu to ani neřeknou, dokud se nebude ptát.

Po týdnu Zdeňkovi oznámili, že má v průdušce recidivu nádoru a že by byly vhodné ozářky, jestli souhlasí, že ho převedou na onkologii. Souhlasil a dál se neptal. Po ozářkách se na onkologii v Olomouci domluvil, že pokud bude potřebná chemoterapie, tak radši bude dojíždět blíž, na ambulanci v Novém Jičíně.Takže ho po 10-ti ozářkách z onkologie v Olomouci propustili.

S propouštěcí zprávou jsme se jeli domluvit do Nového Jičína. Dnes po třetí návštěvě (po vyšetření CT, rentgenu plic-kde tvrdili, že má metastázu a naštěstí nemá) mu nasadili od zítřka chemoterapii, kterou dostane domů. Nečetla jsem dnešní zprávu z vyšetření, takže nevím co konkrétně mu nasadí. Ráda bych to samozřejmě věděla.Vždy všechny zprávy, které Zdeněk dostane do rukou, přepisuji do počítače. Naštěstí. Poněvadž jsem si všimla, že v propouštěcí zprávě z Olomouce psali diagnózu : „zřejmě recidiva adenokarcinomu jícnu, který mu odstanili v květnu 2005“(operaci ale prodělal v r.2004) .Nález z patologie tam nebyl a taky pacient, který má recidivu po 1 měsíci vypadá zdravotně asi jinak než pacient po 13 měsících . Poněvadž jsem si matně vzpomínala, že po telefonu primář z plicního oddělení mluvil něco o spinoceluárním karcinomu,  tak mi to nedalo a znovu jsem si to ověřila. Jsem laik, který hledá všechny dostupné informace na internetu a všude kde se dá. Poněvadž jsem se dočetla, že adenokarcinom je tvořen z jiných buněk než spinocelulární karcinom, tak asi nejspíši léčba bude jiná. Zavolala jsem doktorce v Novém Jičíně, co jsem zjistila a ona slíbila, že si to ověří. Dost se divila, že  v Olomouci nedělali vlastní patologické vyšetření.Ona už vycházela z vyšetření, které dostala od nich a pacient už byl i po ozářkách. Mě spíš udivuje, že se spokojila s nálezem, kde je uvedeno slovíčko zřejmě. Takhle by Zdeňka léčili na jiný typ nádoru a asi by se ani nedivili, že to nezábírá (nebo zabírá?) jak by mělo. Vím že v Olomouci znali nález z patologie, poněvadž jim primář z plicního z Val.Meziříčí volal v ten den, kdy zavedli Zdeňkovi trubičku do průdušky. Přitom brali i vzorek na patologii, ale došli k názoru, že vyhodnocovat ho je již  zbytečné. Vždyť je to jedno karcinom takový nebo onaký stejně pacient umře (si myslí asi nejspíš oni) Ale já doufám, že na průběh nemoci a délku života pacienta má vliv tolik věcí.

Tak jsem si pěkně postěžovala a doufám, že ostatní mají příjemnější zkušenosti. Já jsem nabyla dojmu, že pokud nechodím, neptám se neotravuji, tak mi lékaři nic neřeknou sami od sebe. Zdeněk má ale bohužel takový názor, že když je něco zapotřebí, že ho doktor bude informovat sám, že mu doporučí, co a jak se má stravovat, předepíše mu léky, které potřebuje atd.. Po operaci loni, když se ptal co může jíst, mu bylo řečenože může vše, ale v menších dávkách. Nedoporučili nám žádnou nutriční poradnu (já vím že existují). Nevím, ale myslím si, že když vlastně nemá žaludek, tak mu určitě musí chybět trávicí šťávy.Skoro po každém jídle si musí lehnout, protože se mu udělá zle. Samozřejmě se na tom podepisují i žlučníkové kameny, které mu objevili loni (to aby to neměl tak jednoduché) Ale Zdeňkovi pokud nedá doktor doporučení, tak on nikam nepůjde, nebude pít žádné bylinky ani užívat doplňky stravy. Teď jen čekám, jak bude snášet chemoterapii.Od začátku nemoci zhubl asi 20 kg pak přibral zpět asi 3 kg, teď zas něco shodil, co chodil na radioterapii, protože nemohl polykat. Nechce pít Nutridrinky, protože mu mléčné výrobky nedělají dobře, Pangamin jíst taky nebude, protože nechce být nafouknutý z kvasnic. Na jednu stranu si říkám, že kdyby věděl, jaký je vědecký názor na (ne)vyléčení karcinomu, tak by možná byl přístupnější k alternativním léčbám, že by si uvědomil, že vydrží vlastně tak dlouho živ, jak dlouho se dokáže jeho tělo vzpamatovávat z chemoterapií a trochu by tělu pomáhal. Vždyť pacient má právo vědět, jaké má naděje. Na druhou stranu si říkám, že kdyby to opravdu chtěl vědět, tak se bude ptát, tak jak se ptám já. Ale on prostě chce věřit, že když přistoupil na chemoterapii, tak pro své uzdravení dělá dost. Dělá si plány co dál a věří, že chemoterapie mu pomůže. Ani nemá smysl, abych hledala pomoc bylinkářů, senzibilů a psychotroniků, těm totiž Zdeněk nevěří. Ale dostaly se mi do rukou informace o hladovce kombinovné s bylinkovými čaji a zeleninovými šťávami od Breuse. Pro srovnání jsem si našla názor na hladovku od Cingroše.
Vysvětlení účinku hladovky na léčbu rakoviny mi připadá docela rozumný. Ale Zdeňka asi nepřesvědčím.
Ráda bych věděla, jaké zkušenosti mají pacienti s překonáváním nevolnosti při chemoterpii. Jaký má na to kdo fígl. Po čem nejlíp přibrat. Jestli zvládali léčbu jen s tím, co jim lékaři předepsali nebo jaké preparáty si dokupovali.Objednala jsem si nějaké preparáty od. MGr Podhorné, ale samozřejmě trčí doma netknuté.
Mě osobně hodně pomohlo, že se mi ozvalo pár lidí přes internet (ani jsem jim nepoděkovala, poněvadž jsem si loni v létě zlomila kotník a byla jsem 1/2 roku doma a internet mám pouze v práci) a pak už Zdeňkův zdravotní stav byl celkem stabilní- a znáte to,  jak se člověku uleví .. už radši nemyslí na nic, co ho s problémy spojuje.
Už jsem se ale asi vykecala dost.

Zdraví Vás všechny Ludmila a věří, že Vaše prognózy do budoucna jsou lepší.

Komentáře  

 
+1 # alternativní léčbaandrea chybova 2010-09-03 13:20
Dobrý den paní Ludmilo, pevně věřím, že je Váš manžel v pořádku, i když z toho co jsem hledala na internetu jsou ty prognózy špatné, jsou to 3 dny co mi umřel tatínek na tuto diagnózu, ale on se moc bál doktorů a nemohli jsme ho dostat do nemocnice dřív, přivezli jsme ho tam 12 srpna a zemřel 1. září a ještě mezitím nám ho pustili na dva dny domů. Zkušenosti s lékaři máme různé, ale i když jsme měli domluvené, že se mu diagnóza řekne pozdějc, až zesílí po jednom zákroku a ještě jiným šetrnějším způsobem, tak to jeden doktor prostě \podělal\"" a jak přišly výsledky histologie, hned při vizitě mu oznámil,že má onkologické onemocnění, což samozřejmě není nic jiného než rakovina, které se tatínek celý život bál a pak ho ta psychika tak zničila, že do 5 dnů zemřel a to byl ještě ten týden na zákroku pro uvolnění žlučových cest a dopadlo to dobře, takže i jaterní činnost se začla lepšit a i psychicky byl lepší, myslel si že se díky té operaci uleví a třeba to i ta rakovina nebude. Jediné za co jsem bohu vděčná je, že se netrápil moc dlouho fyzicky, protože mu náplasti i injekce zabírali asi tím, že tam nebyl tak dlouho, psychicky se bohužel trápil moc. Tatínek si tam i vyjednal pokoj, kde jsme s ním mohli být celou dobu, takže byl spokojený, ale po vyslovení diagnózy, už v noci nespal a druhý den se dostal na JIPKU a pak se to moc zhoršilo, ale primář byl tolerantní a mohli jsme tam být celý den a poslední 2 dny jeho života i v noci, vím že moje přítomnost i mého manžela a mamky byla hodně důležitá, aby nabral sílu a dokázal zemřít, protože na to nebyl připravenej, i když s tím počítal od ledna, kdy začal hubnout, já jsem si myslela, že to jsou nervy a refluxní choroba, ale takhle hroznou diagnózu jsme si nechtěli připustit, ale i přesto jsme ho do té nemocnice tlačili. Ještě k těm zkušenostem, hned ten den co jsme tam tatínka dovezli, protože měl teplotu a bolesti břicha, a řekli jsme, že může zemřít třeba i na slepák, i když on i my jsme tušili,že tohle to nebude,tak nám řekli, jenom na základě sona-ultrazvuku , že má rakovinu slinivky, to bylo ve čtvrtek a na víkend ho pustili domů, i když nechtěl nic jíst, nutridrinky už nesnášel, ale zase spal ve své posteli, v pondělí nám řekli, že je to onkologické onemocnění uzlin a vždycky to byl ten blb, co taťkovi, řekl pak už tu pravdivou nemoc. Doufám, že Vám tím neberu nějakou naději, ale našla jsem docela zajímavý odkaz www.metabolicketypy.com/.../, je tam třeba infračervená sauna jestli je Váš Zdeněk v pořádku, možná by z toho něco zkusil. Tatínkovi bylo 57 roků a věděla jsem že bude až budeme mít děti skvělý děda, ale prostě to vzdal, i když jsme mu narozdíl od doktorů dávali celou dobu naději. Ještě je hodně zajímavá bylina, je to kůra z liány z Peru Uňa de Gato a jeden polský misionář s ní měl výborné zkušenosti. Držte se a pevně věřím, že jste oba v pořádku. Andrea"
Odpovědět
 
 
-4 # Trošku silná káva...Magda 2010-09-09 23:13
Vážená Andreo! Váš příběh je velmi smutný a chápu, že jste ještě plna emocí, ale nevím, jestli Vás to opravňuje k tomu, abyste nazývala ošetřujícího lékaře blbem. Je mi 58 let, léčím se s rakovinou prsu, zajímám se o vše kolem léčby a dost dobře nerozumím tomu, proč v dnešní době musíte postupovat trošku \středověkým \"" způsobem ohledně informací Vašemu tatínkovi, to nešlo si to normálně vyříkat a povzbudit ho ? Přeju hezké dny."
Odpovědět
 
 
+5 # Magda.Antonin 2015-04-16 13:47
Magdo to je ještě slušní . Moje žena zemřela na srdeční příhodu. Lékaři ji tvrdily že má nemocné plíce ,tak do ní cpali léky ,foukátka a
nepoznali za půl roku že se jedná o srdce .To banda gauneru a né doktoru
Odpovědět
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Webhosting pro OSUDY.CZ poskytuje zdarma od roku 2005 společnost IGNUM, s.r.o.