Vzpomínka pro tebe táto!

Seděla jsem v parku svou minulostí jsem se probírala hodně jsem vzpomínala na všechno to co jsi mi dal. Vzpoměla jsem si na nás dva jak jsme se měli skvěle brala jsem tě táto za svého nejlepšího přítele. Byli jsme spolu na jednom molu mířili spolu táto nahoru i dolu. Každý svůj den jsem prožívala s tebou nedá se zapomenout na osudy nás obou.

Nerozdělitelná dvojka táto jen ty a já nikdy jsme se nenudili byla pořád zábava s tebou jsem neznala starost a ani smutek už jen to že jsi semnou byl, byl ten nejlepší skutek. Každý den táto pořád jen my dva naše příběhy na které se nezapomíná s tebou jsem se pořád smála a a nikdy nenudila nikdy jsem se nebála a starosti zahodila. Jenže potom přišlo něco co bylo špatně něco co mi tě mohlo vzít a nenávratně. Našli ti táto nějaký blbý nádor jak se to mohlo stát kdo na to měl právo!Začla jsem mít strach a začla jsem se bát o tebe táto o to co se může stát. Vzpomínám si na to, cos mi naposledy říkal říkal jsi, že se vrátíš a abych čekala! Vracím se ze zpomínek zpátky do reality sedím sama na lavičce už nejsi tu ty už nejsi tady ani nebudeš já vím to slzy v očích mám táto je mi to líto. Vím že bys to nechtěl abych brečela abych klečela každý večer modlila se za tebe já vím táto že ses dostal do nebe a že se dobře mi tam postarají o tebe chtěla bych to moc vrátit a tebe neztratit jenže nemůžeš se vrátit a já se musím trápit. Budu pořád vzpomínat na nás dva v dobrém jednou se táto sejdem a už nikdy nerozejdem. Slíbils mi že neodejdeš nebyla to tvoje vina dostala tě ta hnusná a zákeřná rakovina!!!

Webhosting pro OSUDY.CZ poskytuje zdarma od roku 2005 společnost IGNUM, s.r.o.